První pokusy se Super Glue aneb vteřinové roubování.

Používáte při roubování Super Glue ?  Takovouto otázkou nás při naší letošní cestě po jihozápadu USA zaskočil náš novomexický souputník a kamarád kaktusář žijící v Los Alamos.

Chvíli trvalo, než jsme si vyjasnili, že se jedná o vteřinové lepidlo a že jej s vysokou úspěšností používá k fixaci roubu na podložku. To je pro každého „ roubíře“ samozřejmě hozená rukavice  a tak jsem si domů odvezl předsevzetí se tomu trochu podívat na kloub.

Začal jsem teoretickou přípravou, protože od začátku ve mně nejvíce hlodala pochybnost o tom, jak se může tak jedovatě znějíci substance ( chemickou podstatou vteřinových lepidel je kyanoakrylát ) používat na živé tkáně  - v tomto případě na rostlinná pletiva. A ejhle – ono se to s tou škodlivostí má asi takto : jistou toxicitu spíše ve smyslu dráždivosti sliznic a pokožky má jenom monomer – tedy tekuté lepidlo, které při styku se sebemenší ( i vzdušnou ) vlhkostí bleskově tuhne – tedy polymeruje. A polymer je stabilní a nejedovatý.  Krátce řečeno -  od kyanoakrylátu ke kyanidu je to  hodně daleko.

Při hlubším zájmu jsou poměrně snadno dostupné informace o medicínských aplikacích mírně modifikovaných a patřičně ocertifikovaných kyanoakrylátových lepidel např. v chirurgii nebo stomatologii. Dokonce lze nalézt i více či méně validní informace o tom, že lepidlo bylo vlastně vyvinuto na „ opravy“ poraněných amíků ve vietnamské válce.

A aplikace v zahradnictví? Našel jsem videa s roubováním ovocných stromů, rajčat, paprik a samozřejmě  i kaktusů. Takže  stará vesta a známý pocit o objevu  jednoho světadílu.

Když to tedy jiní už dáno používají, tak vzhůru do vlastního experimentu. Rouboval jsem na echinopsis o průměru 2-3 cm 4-měsíční semenáčky sklerokaktusů. Postupem známým a všeobecně používaným, jenom tu nejproblematičtější fázi – tj. fixaci roubu jsem provedl jinak než obvykle. Na hranu seříznutého semenáčku jsem kolem dokola nanesl minimální, ale souvislou vrstvu lepidla ze známé tubičky se špičatou koncovkou, namířil roub cévním svazkem na cévní svazek seříznuté podložky a rychle přmáčkl. Drží to okamžitě a je to výhoda i nevýhoda – je nulová šance opravit polohu roubu.  Leda znovu řezat.

A jaký je výsledek – z 8 roubovanců jich 5 roste. Pro mě  nečekaný úspěch a nadějný postup zvláště pro problematické semenáčky jakými jsou fajfky malých sklerokaktusů, kde fixace jinými technikami spotřebuje hodně kaktusářovy trpělivosti.

                                                                                                                   Vladimír Semrád