Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pochod smrti 2011

Putování po sbírkách mimojihlavských členů klubu

Než by člověk okem mrknul, utekl další rok. A stejně tak, jako každý předcházející,  tak i ten letošní - odcházející jsme poslední srpnovou sobotu vyrazili na obhlídku sbírek našich členů. Tradice velí, že jeden rok se objíždí sbírky jihlavské, další rok pak ty, které jsou mimo Jihlavu. V tomo roce tedy přišly na řadu ty mimojihlavské. Sešli jsme se ráno v 7 hodin a vyrazili třemi  auty zjistit, co se za poslední dva roky změnilo ve sklenících a pařnících našich kamarádů. Pro začátek  byla zvolena návštěva Lukáše v Martínkově. Lukáš se kaktusům věnuje necelých deset roků, křest ohněm už ale má za sebou. Přísné oko kaktusářských kolegů už na jeho rostlinách spočinulo při předposledním putování a Luky z toho posuzování vyváznul bez újmy na pověsti. Rostlin sice nemá mnoho, ale jsou v perfektním stavu. Jeho přisedlá astrophyta mu může závidět naprostá většina kolegů a netýká se to asi pouze tohoto rodu. Inu čerstvý vzduch v pařeništích dělá učiněné zázraky. Lukáš připravil opulentní pohoštění, takže rozjezd jsme určitě nezanedbali. Na  přiložených fotkách je patrné, že náš kaktusářský dorost má tah nejen na kytky, ale  dokáže používat i  "ohnivou zálivku", až jsme museli kluky trochu přibrzdit. Další bod na naší trase byla sbírka Jardy Pospíchla v Nové Říši. Jarda se spacializuje na Lobivie a  tento rod má ve sbírce téměř kompletní, teoreticky také dokonale zvládnutý. Kytky  má od jara do podzimu umístěné venku, čerstvý vzduch jim jde náramě k duhu. Má hezky vysázenou skalku a zajímá se i o některé sukulenty.  Jako novinku jsme mohli ocenit volnou kulturou na skalce pěstované Coryphanta vivipara, moc se nám líbily, jejich  vzhled se už přibližuje jejich sestřičkám z Coconino plato v USA.  Pavla Miksu jsme tentokrát nezastili, byl odjetý na dovolené. V pořadí další návštěva byla u Jendy Syrovátky. To už je ostřílený kaktusář s novým skleníkem a několika pařeništi, které se množstvím  kaktusů přímo nafukují.  Honza se poslední rok taky silně přiklání k pěstování rostlin v pařeništích, nějaké na zahradě přibyly a za kytky v nich se určitě nemusí stydět. Oko pozná od kdy jsou  kakkáči v pařeništích, délka trunů to spolehlivě prozradí. Honza hodně vysévá a pravidelně s kaktusy jezdí i na burzu do Chrudimi.  Další zastávkou na naší spanilé jízdě Vysočinou  byla zahrada u Jirky Štorka. Zahrada, protože u Jirky je k vidění daleko více zajímavého, než pouze kaktusový skleník. Čekalo na nás jezírko s rybičkami, hezká skalka, kamenná zeď porostlá netřesky,  schody s naaranžovanými kaktusy, pařeniště s lobiviemi, velmi vkusně postavená zahradní chatka, nový výběh pro želvy a samozřejmě také pohoštění. Ve skleníku jsme obdivovali hezké kameny "zasazené"  do keramických květníků, příjemně ladily oku. Na oběd jsme se na hodinku zastavili v Telči v restauraci U hraběnky nedaleko hlavního parkoviště a příjemně posilněni jsme pokračovali v cestě. Zde došlo k informačnímu šumu, část výpravy pokračovala dál směr Švábov a část se jela podívat za naším dlouholetým členem - panem Makovičkou. Ten kvůli zdravotní a potížím  s přenášením těžkých kaktusů velkou část sbírky  rozdal a rozprodal, nechal si jen nějaké semenáče. Rádi jsme s ním chvíli podebatovali. Z Telče pokračujeme za Jirkou Fousem do Švábova. Jelikož Jirka dokončuje rekonstruci venkovského rodinného domu, na kaktusy prozatím nezbývá mnoho času a ani místa. Na zahradě má zřízeny dva malé fóliovníky a v nich pořádnou dávku semenáčků,  ty za poslední dva roky pškně poporostly a na vyhrazený prostor se nějak nemůžou  vejít. Jsem zvědavý, jak tohle dilema Jirka vyřeší,  stavbou třetího fóliáku, nebo nového a pořádného skleníku? Jirku potěšil přírůstek do kaktusářské sbírky, Vlasta Janoušek mu přivezl snad třicet roků starého grusona, radost pohledět. Jednu radost jsme způsobili a vyrobili také jeden problém. při odchodu jsme nedávali pozor a pootevřenými vraty nám proklouzl jeho pejcek šarpej s toulavými botami. Na návsi už nebyl k zastavení a namířil si to rovnou k polní cestě na Třešť, neposlucha jeden. Nejspokojenější z návštěvníků byl ale bezpochyby Lukáš, který si z návštěvy odvážel pořádného sklípkana i s akváriem, domácím se zdál už asi moc velký.  Poslední sbírkou na naší sobotní trase byl skleník u Ivana Kubáta v Novém Světě u Dolní Cerekve, kde je asi největší  kolekce kaktusů v našem klubu, takže bylo na co se dívat. Ivan kaktusy vysévá, kupuje i prodává,  při každé další návštěvě této sbírky  je tedy stále hodně nového, co se dá objevit. Naši cestu jsme zakončili odpoledne v Jihlavě  na zahrádce  u Franty Mazucha, kde nás dohnala studená vlna s deštěm. Zde již čekal vychlazený naražený soudek piva, několik grilovaných kuřat a v debatách mezi skupinkami kamarádů zbytek dne i večera utekl jako voda. Komu z Vás se podobné akce zamlouvají, je naší zálibě nakloněn, protože se mu líbí kaktusy, či jiné sukulenty, může se mezi nás přijít podívat, příští podobné akce za rok se zúčastnit, nebo navštívit naše schůze často zpestřené přednáškami z cest za exotikou. Kontakty, adresy i telefony jsou umístěny v  článku "Kalendář akcí pořádaných klubem", ale i ve fotogaleriích u jednotlivých členů. V letošním  roce se této akce poprvé zúčastnil náš nový a nejmladší člen, ještě základní školou povinný Jarda Svoboda, kterému se putování moc líbilo.

Text i foto V.Navrátil

 

Náhledy fotografií ze složky Pochod smrti 2011

 


Poslední fotografie


Fotoalbum



Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>