Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kolaudace skleníku u Naxerů v Plzni.

Dostalo se mi té cti, že mě Mirek Naxera pozval na kolaudaci svého nově postaveného slkeníku u rodinného domku v Kyšicích. Kolaudace se konala v sobotu 21.6.2014 ve 14.00 hodin. A jelikož je to z Jihlavy téměř 210 km daleko, udělali jsme si s manželkou Jitkou výlet do středních Čech. Volba padla na hrad Karlštejn, který je určitě velkým lákadlem nejen pro našince, ale i pro mnohé cizince. Po prohlídce hradu a příjemném obědě jsme vyrazili na turistickou část dne. Naplánoval jsem prohlídku lomů v blízkosti nedaleké Mořiny a to Velkou Ameriku, Mexiko a Malou Ameriku. Měli jsme to stylové, docela to pasovalo v plánovaným prohlídkám skleníků u Mirka. Prohlídka všech tří lomů zabere necelé dvě hodinky. Velká Amerika je moc fotogenická, s jezerem vody vypadá ohromě, také se jí říká český Grand canyon. Mexiko je také zajímavé, ale Malá Amerika snad nestojí ani za tu cestu k ní, udělali z ní skládku suti, tak napůl smetiště. Po prohlídce lomů jsme frčeli na dálnici, do Kyšic to bylo ještě skoro 60 km a tak jsme se asi o 20 minut opozdili. Prohlídka toho nového fešáka z nerezu už byla v plném proudu, hned jsme se také přidali. Mirek popovídal něco o potížích jeho  (skleníku) růstu a pak nás pozval na příjemné zahradní posezení s občerstvením. Byl naražen soudek piva, udírna v plném provozu, uzenimy, klobásky, napečené lahodné koláčky od paní domácí, která s dcerou zastávala vzornou obsluhu. Počasí bylo tak akorát, žádné vedro, na prohlídku skleníků ideální. Taky že jsem si je s manželkou pořádně prošel. Všechno vzorně urovnané, kytky mají sousty místa, trny se vzájemně ani nedotknou. Okna otevřená dokořán, se spoustou čerstvého vzduchu, nic stísněného, prostě nádhera. U stolu se mezitím rozproudila zábava a čas rychle utíkal. Odpoledne s částečným zpožděním dorazill i Jarda Šnicer, který s námi zapil svoji ani ne týden starou dceru Josefínu (doufám, že jsem její jméno nepopletl). Na cestě byl i Vojta Myšák s Jardou Bohatou, ty jsem ale už nezastil. Po důkladné prohlídce všech skleníků (na zahradě jsem jich napočítal sedm) jsme se s Mírou a dalšími kamarády rozloučili. Ještě před odjezdem mě Mirek zavedl ukázat rostlinky malých Polycephalusů ze semínek, které jsem mu před časem poslal (moje sběrovky s Death Valley). Pak už jsme frčeli do Prahy, na poslední dnešní návštěnu, za dcerou, domů jsme se dostali až v noci. Přikládám pár fotek mirkových kaktusů, určitě stojí za prohlídku. Hezčí rostliny jsem troufám si říci v žádné jiné sbírce neviděl.
      Na závěr, v poslední době se šíří kaktusovým světem spekulace o tom, že Mirek prodává hybridy rostlin a vydává je za čisté s laokalitami. Chci k této podle mého názoru pomluvě zaujmout jasné stanovisko. Měl jsem možnost si prohlédnout jeho výsevy, rostliny, drátěné klece na opylování, viděl jsem plody na rostinách označené propíchnutým párátkem (tj. ty plody, které osobně sprášil, všechny ostatní plody nemilosrdně vyhazuje, ani je nenabídne k prodeji těm, kterým jsou sběrovky srdečně ukradené a dali by přednost levnějším semenům. Koneckonců položme si ruku na srdce, kolik rostlin pěstovaných v našich sbírkách má čistý původ a kolik z nich bylo sprášeno jen tak, třeba vedle sebe strojící asterias s asteriasem, ať už je jejich původ odkudkoliv. Ale to Mirek ne, není to čisté, tak to prostě vyhodí, až je člověku těch čerstvých semen s určitě dobrou klíčivostí líto.) Ve sbírce má takový pořádek, o kterém se mi může jen snít a to o mě přátelé tvrdí, že jsem pečlivý. Prostě nevěřím, že člověk s takovým přístupem k pěstování rostlin, člověk, který svým rostlinám tolik dává, tolik obětuje času a prostředků, by byl schopen rostliny křížit a pak je vydávat za čisté, že by byl schopen jakékoliv nepravosti. Prostě já nevěřím.
text i foto V. Navrátil 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Poslední fotografie


Fotoalbum



Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>