Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvě mexické novinky od Cinko de Mayo

21. 5. 2017

 Příběh jako tento nepíši často. Nestává se kaktusáři – amatérovi, že v přírodě uvidí kaktusovou novinku, kterou dosud viděla jen hrstka lidí. A pokud v jednom dni uvidí hned dvě, může to považovat za svátek, který se již pravděpodobně nebude opakovat. Mně se takové štěstí přihodilo minulý rok v únoru, na výpravě vedené Jardou Šnicerem a to vše umocněné tím, že v závěru naší cesty k nim přibyla ještě jedna. Ty kytky objevili s Gřegořem již o rok dříve a nám ostatním na této výpravě je slíbili ukázat. Obě se nacházejí v rovinaté krajině severovýchodně od Viesca, mezi La Fe a Mazapil. Pracovně tuto oblast nazýváme Cinko de Mayo, protože zde není žádná větší vesnice, nebo městečko, podle kterého by se dala oblast lépe pojmenovat. Celá oblast leží zhruba v nadmořské výšce 1200m.  Ráno po snídani na laguně jsme odjeli na místo na jejím okraji, s názvem La Fe (což ve volném překladu znamená svatá, nebo pravá víra), kde rostou růžově kvetoucí Lophophora frici. Po jejich prohlídce odjíždíme na pláně porostlé křovisky, hledáme průjezd na GPS, kde je nová forma Escobárky s provizorním názvem fuckispina. Dost se trápíme, protože nemůžeme najít tu správnou cestu. Oblast je porostlá hustými křovisky a jet se dá pouze ve stopách po někom kdo projel před námi s terénním autem či náklaďákem. Stopy ale vedou nevyzpytatelně a po čase se nelogicky stáčí někam úplně jinam, než máme namířeno my. Několikrát se vracíme, až krátce před polednem jsme konečně na místě. Na kopečku, nedaleko cesty jdeme na jisto k místu určenému souřadnicemi GPS jako Cinko de Mayo 1. A zde jsou skutečně hledané rostliny s pracovním názvem Escobária fuckispina, je jich zde maximálně 10. Jsou to pěkné, zajímavě barevné i otrněné rostliny. V blízkém okolí rostou dále Mammillaria pottsii, Mammillaria lenta, Coryphantha durangensis, Ferocactus hamatacanthus a další druhy. Zde je plánovaná výprava s průzkumem okolních kopců s cílem zjistit, na jak velkém území tyto Escobárie rostou. Já jsem se rozhodl, že s klukama nepůjdu a udělám si vlastní program. Na kopci asi 2 km zpět jsou údajně velké Ariocarpus fissuratus lotrii, a tak jdu na ně. Kluci vyrazí ke kopcům a já na opačnou stranu. Je poledne a 35C ve stínu. Beru si pouze láhev s vodou a pivo. To vypiju hned a za chvíli jsem na kopci Cinko de Mayo 2 tak, jak mi jej popsal Jarda. A opravdu, po pár minutách najdu první loyďáky, a to pořádné macky, ty největší mají rozměry okolo 15-ti cm v průměru. Ale potom ne a ne najít další rostliny. Obcházím kopec a občas najdu jednu rostlinu. Sbírám semínka. Trvalo mi to snad hodinu, než jsem natipoval, že rostou hlavně na hřebenu. Mezitím jsem si trochu spálil krk a kryji si ho kapesníkem. Na hřebenu postupně nacházím celkem asi 20 rostlin. Nejvíc jich roste na vzdálenějším hřebenu. K těm nejpočetnějším jsem ani nedošel, semen jsem měl již dost a fotek taky. Na protějším kopci vidím v dálce vracející se kluky, a tak jim jdu naproti. Po chvíli narazím ale na hluboký kaňon a nechce se mi ho překonávat, možná by to ani nešlo, a tak se loudám zpět na hřeben s loyďáky, kde se po čase potkávám s kluky a pak se společně vracíme k autu. Procházka trvala téměř tři hodiny a v tom odpoledním vedru jsme všichni vyprahlí, každý touží po tom pořádně se napít. Autem odjíždíme a postupně hledáme místo Cinko de Mayo 3 s Ariocarpus kotchoubeyanus mohutného vzrůstu, s rozměry jako elephantidesky, průměr řepy 5 – 7 cm. Jsou to mimořádné rostliny, ale není jich zde mnoho. Ty první nacházíme jako vždy nejobtížněji. Jakmile si rostlinu pořádně prohlédnete, hledá se ta další již o porovnání snadněji. Zdržíme se zde slabou hodinku. Jako další zde rostou Ferocactus hamatacanthus, Coryphantha poselgeriana, Coryphantha macromeris, Echinocereus eneacanthus, početný Echinocereus stramineus a další. Po nafocení jedeme zpět asi 3 hodiny po praškách, míjíme známou Soví horu – Pico de Teira. Dál směřujeme na Mazapil, San Jeronimo a San Miguel. Již za šera, před Matomoros hledáme v rovině místo na nocleh. Ráno na nás čekají další zajímavé rostliny jako například Porfiria schwarzii a večer návštěva u p. Hintona. Obě novinky budou v brzké době popsány, jaký název skutečně dostanou zatím není jisté, musíme se tedy nechat překvapit. Z obou nových rostlin mě určitě víc zaujal Ariocarpus kotchoubeyanus. Podobné rozměry dosahovaly doposud pouze rostliny známé od Vista Hermoza, ta je ale odtud několik set km daleko. Mezi oběma místy nálezu nejsou prozatím známé žádné přechodové formy, takže kdo ví, možná nám budoucnost přinese ještě nějaká další příjemná překvapení.

 

Náhledy fotografií ze složky Dvě mexické novinky od Cinko de Mayo

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář